Psychika

Tak jo. Odlož své dnešní třetí kafe a začti se do následujících řádků. Ono to jde totiž i trochu jinak. Líp. Dnešní článek je pro všechny, kdo mají pocit, že jim hlava jede na plné obrátky od rána do večera a že to kafe je jejich jediná záchrana. Pro všechny studenty ve zkouškovém, co v jedné ruce drží skripta a v druhé energeťák. Pro zapálené gamery, kteří potřebují držet focus během několika hodin herního maratonu. Pro mladé podnikatele a freelancery, co zvládají několik projektů najednou. A taky pro maminky na mateřské, které během poledního spánku dítěte stíhají bokovku na počítači a k tomu ještě vyřizují půl domácnosti. A samozřejmě pro všechny, kdo mají náročnou práci, kde se jede hlavně na mentální výkon.

A protože být pořád soustředěný, fresh a nevyždímaný jako hadr po každém tasku není úplně easy, máme tu pár tipů, co fakt fungují. Podíváme se na to, jak si udržet focus, kde najít energii, jaké bylinky a doplňky stravy ti pomohou udržet mozek ve střehu a jak se nezbláznit z toho, že jedeš brutální multitasking typický pro 21. století. Let's go, multitaskeři!

Proč se dnes hůř soustředíme než dřív?

Pamatuješ, kdy jsi naposledy dělal jen jednu věc pořádně? No, my taky ne. Multitasking je dneska defaultní nastavení – píšeš si poznámky, u toho ti cinká Instagram, na monitoru bliká nový e-mail a telefon tě upozorňuje, že už tři hodiny koukáš do obrazovky. Do toho tlak na výkon ve škole i v práci a neustálý pocit, že nestíháš. Není divu, že mozek sotva drží pozornost déle než pár minut.

Focus ale není superpower, kterou má jen pár vyvolených. Je to dovednost, která se dá trénovat a hacknout – správnými rituály, režimem i doplňky, které tě podrží, když potřebuješ jet na plný výkon.

Káva není všechno: Co zvyšuje energii?

Káva je pro většinu lidí první volbou, když potřebují nakopnout, ale ne vždy je to ta nejlepší strategie. Ano, kofein z kávy působí rychle a účinně, ale zároveň umí rozházet nervovou soustavu, zvýšit tep a často po něm přichází i nepříjemný energetický pád. To se hodí spíš na krátkodobé probuzení než na několikahodinové učení, práci na projektech nebo dlouhou gaming session, kde je potřeba udržet klidnou hlavu a stabilní výkon.

Proto je dobré vědět, že existují i jiné možnosti. Například taková kombinace guarany a zeleného čaje poskytuje kofein v přirozenější a šetrnější podobě. Guarana obsahuje kofein, který se uvolňuje postupně, takže dodává energii na delší dobu a bez prudkých výkyvů. Zelený čaj k tomu přidává aminokyselinu l-theanin, která podporuje bdělost, zlepšuje schopnost soustředění a zároveň zklidňuje nervovou soustavu. Výsledkem je lepší soustředění, stabilní energie a žádná nervozita ani „crash“. Pokud hledáš způsob, jak se soustředit efektivněji a bez vedlejších efektů, podívej se na doplněk stravy guarana + zelený čaj. Ten ti nesmí chybět.

Co pomáhá na soustředění? Tohle jsou naši favoriti

Dlouhé hodiny u učení, práce na počítači nebo gaming do noci – všichni to známe. Jenže udržet si produktivní tempo není samozřejmost, když tě ovlivňuje stres, únava nebo klesající energie. Naštěstí existují doplňky, díky kterým mozek dostane to, co potřebuje. Ať už jsi student, gamer nebo někdo, kdo jede multitasking na plné obrátky, tohle jsou naši osvědčení parťáci na koncentraci.

Řešíš, jak se soustředit s ADHD? O této problematice jsme napsali článek: ADHD u dětí a dospělých: Udělej si krátký online test!

Ashwagandha: Když stres negativně ovlivňuje výkon

Stres je největší nepřítel soustředění. Zvyšuje hladinu kortPopis obrázku (pro vynechání smažte)izolu, rozhazuje hormony a mozek místo práce řeší jen to, jak přežít. Ashwagandha je adaptogen, který tě vrátí zpátky do hry. Vyzkoušet můžeš třeba ashwagandhu KSM-66.

• Ta snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu,
• podporuje psychickou pohodu a odolnost vůči zátěži,
• zlepšuje kognitivní funkce a pomáhá udržet pozornost déle.

Magnesium bisglycinát: Palivo pro nervy i mozek

Hořčík je minerál, bez kterého nervová soustava nefunguje správně. Forma magnesium bisglycinát je navíc extrémně oblíbená – tělo ji vstřebá mnohem lépe než jiné varianty. Sáhni po těchto shotech, pokud chceš podporu nejen pro mozek, ale i pro celé tělo.

• Magnesium přispívá k normální činnosti nervové soustavy,
• podporuje kvalitní spánek a regeneraci,
• zmírňuje svalové záškuby a napětí, které narušují soustředění.

Brain booster: Tvůj multitasking sidekick

Kdyby existovala posilka pro mozek, ležel by na pultu u baru brain booster! Dokonalá nakopávací kombinace, která tě nenechá ve štychu při všech extrémně náročných projektech. 

• Obsahuje látky na podporu paměti a koncentrace (např. ginkgo biloba, bacopa),
• přispívá k vyšší psychické odolnosti a energii během dne,
• podporuje reakční čas a schopnost multitaskingu.

Taurin: Zázrak energy drinků

Taurin není jen „ta věc z plechovky“. Primárně jde o aminokyselinu, která má jasně prokázané účinky na bdělost a výkon. Pokud chceš své mozkovně dopřát kus kvalitní energie bez sladkých přísad kolem, vsaď na doplněk stravy taurin.

• Ten podporuje bdělost a reakční čas,
• snižuje pocit únavy během dlouhého soustředění,
• v kombinaci s kofeinem a dalšími látkami zvyšuje účinek na koncentraci.

Praktické tipy, jak si focus pojistit i bez doplňků

Doplňky stravy jsou skvělí pomocníci, ale žádný brain booster nezvládne všechno za tebe. Základ je vždycky v tom, jak si nastavíš svůj režim a prostředí. Když máš v hlavě i kolem sebe chaos, těžko se ti bude soustředit, i kdybys vypila tři zelené čaje s guaranou. Tady jsou jednoduché triky, které můžeš začít dělat hned:

• Mikro-pauzy během práce – každou hodinu si dej pár minut úplně mimo obrazovku. Protáhni se, projdi se, vyvětrej. Mozek tak dostane šanci zresetovat se a znovu se soustředit.
• Metoda pomodoro – 25 minut intenzivní práce, 5 minut pauza. Díky krátkým blokům se ti bude lépe držet pozornost a nebudeš mít pocit, že sedíš u úkolu věčnost.
• Uklizený pracovní stůl = uklizená hlava – hromady papírů a prázdných hrnků rozptylují víc, než si myslíš. Čistý stůl znamená čistější mysl. Minimalismus vede.
• Méně multitaskingu, více deep work – přepínání mezi úkoly je největší zloděj soustředění. Vyber si jednu věc a dej jí plnou pozornost. Uděláš ji rychleji a kvalitněji.

Sestavili jsme kombo pro každou cílovku

Každý multitasker to má trochu jinak. Studenti bojují s hlavu plnou skript a kávových hrnků, gamery skolí únava po deseti hodinách u monitoru, freelanceři skáčou mezi projekty a maminky na mateřské zvládají v jednom dni víc rolí než celý tým v korporátu. Jiný životní rytmus = jiné potřeby. Proto jsme dali dohromady tipy, co se nejvíc hodí právě tobě.

Studenti ve zkouškovém

• Problém: hlava přeplněná informacemi, dlouhé učení do noci, nervy před zkouškou.
• Tipy: ashwagandha KSM-66 na zvládání stresu, magnesium bisglycinát na nervy a kvalitní spánek, brain booster na paměť a koncentraci.

Gamers

• Problém: dlouhé sezení, únava očí, ztráta pozornosti po několika hodinách hraní.
• Tipy: guarana + zelený čaj pro čistou energii bez nervozity, taurin jako podpora bdělosti, brain booster na reakční čas a focus.

Freelanceři a mladí podnikatelé

• Problém: skákání mezi projekty, multitasking, deadliny, kreativní bloky.
• Tipy: brain booster jako multitasking sidekick, zelený čaj na dlouhodobější energii, magnesium bisglycinát na nervy a lepší spánek.

Maminky na mateřské (co ještě zvládají práci online)

• Problém: neustálý shon, minimum času na sebe, únava, mentální přetížení.
• Tipy: ashwagandha KSM-66 na psychickou pohodu, magnesium bisglycinát na klidnější večer, brain booster nebo guarana + zelený čaj na rychlý focus během volných chvilek při side-projektech. Ale pozor: všechny zmíněné produkty nejsou vhodné pro těhotné a kojící!

Co si z článku odnést?

• Focus je skill, ne superpower – dá se trénovat a posílit správnými návyky.
• Káva ≠ dlouhodobý focus – například guarana a zelený čaj ti dodají stabilní energii bez nervozity a typického crashe.
• Stres nás omezuje – ashwagandha a magnesium pomáhají udržet mysl v klidu a soustředění ostré, když tě přemůže stres.
• Mozkový focus potřebuje palivo – brain booster nebo taurin tě podrží při multitaskingu, studiu i gamingu.
• Rutina = lepší focus – mikro-pauzy, metoda pomodoro a méně multitaskingu ti pomůžou odvést víc práce za kratší čas.

Často kladené dotazy

• Proč se nemůžu soustředit? Nejčastěji za to může stres, únava, multitasking nebo nedostatek kvalitního spánku.
• Co pomáhá na soustředění? Kombinace správného režimu, krátkých pauz, omezení vyrušení a podpory doplňky jako guarana, ashwagandha či brain booster.
• Jak dlouho se člověk dokáže soustředit? Průměrně 20–40 minut, pak je potřeba krátká pauza pro obnovení pozornosti.
• Jak nastartovat mozek na učení? Pomáhá pohyb, hydratace, metoda pomodoro a podpora mozkových funkcí živinami jako hořčík či l-theanin.
• Co zhoršuje paměť? Nedostatek spánku, stres, nezdravá strava, alkohol a nadměrné množství multitaskingu.

Zdroje

• https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6688548/
• Höschl, C., Libiger, J., & Švestka, J. (2019). Psychiatrie. Praha: Karolinum. – Kapitoly o kognitivních funkcích, soustředění a paměti.

Našli jste v článku chybu?

Napište nám prosím na info@venira.cz a ihned se pustíme do opravy.

Míváš občas pocit, že ti myšlenky létají na všechny strany, těžko se soustředíš nebo pořád hledáš ztracené klíče od auta, protože se stále nějak záhadně ztrácí? Pak tě možná napadlo, jestli za tím nestojí ADHD. Věř nám, že to není jen „dětská diagnóza“. ADHD se týká i dospělých a může ovlivňovat práci, vztahy i každodenní fungování. I na sociálních sítích začíná být tato porucha pozornosti hojně rozebíraným tématem - a není se čemu divit. 

V dnešním článku se podíváme na to, jak se ADHD projevuje u dětí i dospělých, a na závěr si můžeš udělat krátký a jednoduchý test. Ten ti sice nenahradí odborné vyšetření, ale může ti ukázat, jestli stojí za to se nad svými zvyky a chováním více zamyslet. A protože čteš článek od nás - doporučíme ti samozřejmě také přírodní pomocníky, kteří jdou myšlení a soustředění doslova naproti.

Co to je ADHD a jaké má projevy? Teď trochu odborněji

ADHD, neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder), je neurovývojová porucha, která se obvykle začíná projevovat v dětství a může přetrvávat i v dospělosti. Typicky zahrnuje potíže se soustředěním, impulzivitou a zvýšenou aktivitou, ale projevy se mohou lišit podle věku i individuálních okolností. U dětí bývá častěji viditelná neposednost, problémy se sezením v klidu nebo přerušování ostatních. U dospělých se naopak častěji objevuje zapomínání, chaotické plánování, potíže s dokončováním úkolů či pocit „přetížené hlavy“. Důležité je vědět, že ADHD není projevem lenosti nebo nedostatku vůle – jde o odlišné fungování mozku, které vyžaduje specifický přístup v každodenním životě.

Nejčastější projevy ADHD u dětí:

• potíže se soustředěním na výuku a úkoly
• časté zapomínání věcí (učebnice, sešity, hračky)
• neposednost a nutkání neustále se hýbat
• impulzivní chování (skákání do řeči, vyhrknutí odpovědi bez přemýšlení)
• rychlá ztráta zájmu o činnost nebo hru

Nejčastější projevy ADHD u dospělých:

• potíže s organizací času a plánováním
• nedokončování projektů nebo úkolů
• časté ztrácení klíčů, dokumentů či telefonu
• problémy s udržením pozornosti při čtení nebo poslechu
• vnitřní neklid, pocit „přetížené hlavy“
• tendence dělat více věcí najednou, aniž by byly dokončeny

Jak funguje ADHD mozek?

Mozek člověka s ADHD pracuje trochu jinak než mozek většiny lidí. Výzkumy ukazují, že u této poruchy hraje zásadní roli nerovnováha neurotransmiterů, zejména dopaminu a noradrenalinu. Tyto látky zodpovídají za přenos informací mezi nervovými buňkami a mají vliv na motivaci, soustředění i schopnost odměnit se za dokončený úkol. Když jich není dostatek, mozek hůře udržuje pozornost a snadněji vyhledává okamžité podněty, které přinesou rychlou odměnu.

Současně se u lidí s ADHD ukazuje odlišná aktivita v přední části mozku (prefrontální kůře) – oblasti, která řídí plánování, sebeorganizaci a kontrolu impulzů. To vysvětluje, proč může být pro člověka s ADHD těžké dokončit úkoly, zůstat dlouhodobě motivovaný nebo odolat náhlým nápadům.

Jak se pozná že mám ADHD?

Upřímně? Většinou tak, že ti běžné věci dělají mnohem větší problém, než by měly. Pustíš se do psaní e-mailu šéfovi a po dvou větách zjistíš, že už dvacet minut projíždíš Instagram. Začneš uklízet kuchyň a než se naděješ, stojíš u skříně s oblečením, protože tě napadlo „jen rychle přerovnat trička“ (a na původní úkol úplně zapomeneš).

Na poradě se ze všech sil snažíš dávat pozor, pod stolem však nervózně houpeš nohou a pokoušíš se zkrotit svých tisíc myšlenek – co si dáš dneska k obědu, jestli už dorazil ten balíček do výdejního místa a že bys měla konečně zavolat kadeřnici.

A pak je tu ten typický pocit zahlcení: v hlavě ti vyskočí deset „oken“ jako v počítači – jedno s rozdělanou prací, druhé s nápadem na nový projekt, třetí s připomínkou, že došla káva, čtvrté s myšlenkou, že bys měl konečně začít cvičit… a všechno to na tebe bliká zároveň.

Avšak ne každé rozptýlení nebo pocit zahlcení musí hned znamenat ADHD. Často jde jen o reakci mozku na přetížení dnešní digitální dobou, kdy jsme neustále vystavení notifikacím, rychlému tempu a tlaku na výkon. Zatímco ADHD je vrozená neurovývojová porucha, která se objevuje už od dětství a dlouhodobě ovlivňuje fungování v různých oblastech života, běžná hyperstimulace většinou ustoupí, jakmile si dopřeješ odpočinek, nastavíš si zdravější návyky a omezíš přebytek podnětů.

TIP: Potíže se soustředěním můžeš vyřešit například pomocí doplňku brain booster, což je komplexní směs látek na podporu koncentrace, paměti, produktivity i psychické pohody v náročných dnech. Nebo sáhni po taurinu, který podporuje energii, soustředění, regeneraci i celkovou vitalitu a zároveň působí jako antioxidant pro zdraví srdce, jater a očí!

Jak vypadá dítě s ADHD? (Ve školce, ve škole...)

Z odborného pohledu je pro dítě s ADHD typická kombinace potíží s pozorností, impulzivitou a hyperaktivitou. Tyto projevy se mohou lišit podle věku i prostředí, ve kterém se dítě nachází. Ve škole je častěji patrná nesoustředěnost, zapomínání pomůcek, vyrušování spolužáků či neklid na místě. Doma se zase může objevovat rychlé střídání aktivit, obtížné dokončování úkolů, časté ztrácení věcí nebo impulzivní reakce. Ne vždy je ale dítě „neposedné“ – existují i formy ADHD, kde převládá spíše nepozornost než hyperaktivita.

Když se na to ale podíváš v běžném životě, dítě s ADHD může působit jako ten neustále „rozlítaný prcek“, který u večeře nevydrží sedět pět minut, skáče do řeči, pořád se ptá, odbíhá od hry k hře a od úkolu k úkolu. Někdy ti připadá, že má doma rozdělané tři stavebnice najednou a žádná není hotová. Ráno hledá pouzdro do školy, odpoledne bundu a večer má v hlavě deset nápadů, které prostě musí říct hned teď. Je to směs roztomilého chaosu, energie a impulzů, které ale dokážou být pro rodiče i učitele pořádná výzva.

ADHD u dospělých bývá skryté

Jak už jsme si zmínili výše, ADHD se nevytrácí s věkem, jen se mění jeho tvář. U dospělých bývá méně viditelná hyperaktivita, ale zato je tu neustálý boj s organizací, zapomínání a častý pocit, že máš rozdělaných příliš mnoho věcí najednou. Místo sezení v lavici přichází realita pracovních schůzek, domácích povinností a termínů, které se ale nedaří držet pod kontrolou.

Jak podpořit mysl přírodní cestou

Pokud hledáš jemnou podporu soustředění a psychické pohody, sáhnout můžeš i po přírodních doplňcích. Tady jsou tři, které stojí za pozornost:

• guarana + zelený čaj – kombinace kofeinu a l-theaninu pro energii a klidnější soustředění,
• ashwagandha – tradiční adaptogen podporující odolnost vůči stresu,
• magnesium bisglycinát – přispívá k normální činnosti nervové soustavy a podpoře klidnějšího stavu mysli.

Přečti si také: Úzkosti, panické ataky, chronický stres: Jak podpořit psychiku v dnešní době? Tvoje mysl, tvůj chrám

Jaký je rozdíl mezi ADHD a ADD?

Z odborného hlediska se oba pojmy vztahují ke stejné poruše pozornosti, ale s rozdílným projevem. ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) zahrnuje potíže s pozorností, impulzivitou i hyperaktivitou. Naproti tomu starší označení ADD (Attention Deficit Disorder) se používalo pro formu, kde dominuje hlavně nepozornost, ale chybí výrazná hyperaktivita. V současných diagnostických manuálech se pojem ADD už samostatně nepoužívá – dnes se vše shrnuje pod ADHD, které má tři podtypy: převážně nepozorný, převážně hyperaktivně-impulzivní a kombinovaný.

A teď jednodušeji: když někdo řekne ADD, většinou má na mysli člověka, který nevydrží u ničeho dlouho, pořád něco zapomíná nebo působí „duchem nepřítomně“, ale není to ten věčně poskakující živel, co nedokáže sedět v klidu. ADHD je prostě širší zastřešující termín a zahrnuje i tenhle klidnější, ale roztěkaný typ. Jinými slovy – není to úplně jiná diagnóza, spíš jen jiný způsob, jak se tahle porucha navenek projevuje.

ADHD test: otestuj se pomocí těchto jednoduchých otázek!

• Jak často máš problémy s dokončením posledních detailů po náročných částech projektu nebo úkolu? (nikdy, někdy, často)
• Jak často máš potíže s úkoly, které vyžadují dobrou organizaci a plánování? (nikdy, někdy, často)
• Jak často máš problémy se zapamatováním si svých povinností nebo schůzek? (nikdy, někdy, často)
• Když máš úkol, který vyžaduje přemýšlení, jak často se ti stává, že ho odkládáš, než se do něj vůbec pustíš? (nikdy, někdy, často)
• Jak často jsi neposedný, vrtíš se, hýbeš rukama nebo nohama, když máš delší dobu sedět v klidu? (nikdy, někdy, často)
• Jak často máš pocit vysoké aktivity nebo velké energie jako bys byl poháněn motorem? (nikdy, někdy, často)
• Jak často se dopouštíš chyb z nedbalosti, když musíš pracovat na nudném nebo obtížném projektu? (nikdy, někdy, často)
• Když na tebe někdo mluví, jak často máš problém soustředit se na to, co ti říká? (nikdy, někdy, často)
• Jak často se ti stává, že doma nebo v práci něco ztratíš nebo máš potíže najít ztracené věci? (nikdy, někdy, často)
• Jak často tě rozptyluje činnost nebo hluk kolem tebe? (nikdy, někdy, často)
• Jak často se cítíš neklidný nebo nervózní? (nikdy, někdy, často)
• Jak často se ti stává, že ve společnosti příliš mluvíš? (nikdy, někdy, často)
• Jak často se ti stává, že při rozhovoru dokončuješ věty lidí, se kterými mluvíš, dříve, než je dokončí oni sami? (nikdy, někdy, často)

Jak si vyhodnotit test ADHD

• Přiřaď body ke každé odpovědi: (nikdy = 0 bodů, někdy = 1 bod, často = 2 body).
• Sečti všechny body. Maximální počet je 26 (13 otázek × 2 body).
• Podívej se na svůj výsledek: 0–8 bodů = spíše nízká pravděpodobnost ADHD, 9–16 bodů = některé projevy ADHD se u tebe mohou objevovat, stojí za to je sledovat, 17 a více bodů = je vhodné zvážit konzultaci s psychologem či psychiatrem, protože potíže už mohou významně zasahovat do života.

Upozornění: Tento test je pouze orientační. ADHD se diagnostikuje odborným vyšetřením, které bere v úvahu i další faktory (věk, prostředí, jiné potíže).

Co si z článku odnést?

• ADHD není jen dětská diagnóza – projevy se objevují i u dospělých a často komplikují každodenní fungování.
• Rozdíl mezi ADHD a ADD je hlavně v přítomnosti hyperaktivity, ale dnes se oba termíny shrnují pod ADHD.
• Ne každé rozptýlení musí hned znamenat ADHD – někdy jde jen o přetížení mozku digitální dobou.
• Mysl lze podpořit i přírodní cestou – pomoci mohou doplňky jako guarana + zelený čaj, ashwagandha nebo magnesium.
• Doplňkově lze vyzkoušet také taurin či komplexní směs brain booster pro podporu soustředění.

Často kladené dotazy

• Jak se chovají lidé s ADHD? Často působí roztěkaně, mají problém udržet pozornost, bývají impulzivní a někdy nadměrně aktivní.
• V kolika letech se projevuje ADHD? Nejčastěji se projeví už v dětství, typicky mezi 6.–12. rokem.
• Je ADHD dědičné? Ano, genetika hraje významnou roli a ADHD se často v rodinách předává z generace na generaci.

Zdroje

• https://www.nimh.nih.gov/health/publications/adhd-what-you-need-to-know
• https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/adhd/symptoms-causes/syc-20350889
• https://www.health.com/supplements-for-adhd-8674447

Našli jste v článku chybu?

Napište nám prosím na info@venira.cz a ihned se pustíme do opravy.

A je to tady. Chladná a šedivá rána, teplé svetry a horké čaje. Pro někoho období plné pohody a útulnosti, pro jiného spíš noční můra. Možná patříš mezi ty, kteří podzim vnímají spíše negativně – cítíš úbytek energie, stesk po bezstarostném létě plném světla, dlouhých večerech s přáteli a dovolených. Den za dnem se ozývá horší nálada a nesnesitelná únava. A tak přichází otázka: co s tím?

Podzimní deprese není jen fráze. Kratší dny, šedé ulice a nedostatek světla dokážou stáhnout náladu dolů dřív, než si to vůbec uvědomíš. Soustředění se vytrácí a aktivity, které tě dřív bavily, tě nechávají chladnou. Dobrá zpráva je, že se to dá změnit. Stačí pár malých změn a uvidíš, že i podzim může být obdobím klidu, pohody a rituálů, které ti dodají energii i lepší náladu.

Co to je podzimní deprese: Sezónní smutek, který přichází se špatným počasím nebo něco víc?

Pojďme to nejprve celé trochu lépe pochopit. Deprese označuje psychickou poruchu, která se projevuje kombinací přetrvávající smutné nálady, ztrátou zájmu o běžné činnosti, únavou a celkovým vyčerpáním. Není to jen „špatná nálada“, ale stav, který může výrazně ovlivnit každodenní život a v závažnějších případech vyžaduje odbornou pomoc – proto pokud příznaky přetrvávají a zhoršují se, je důležité vyhledat lékaře nebo psychologa.

Termín „podzimní deprese“ je spíše neoficiální označení pro tzv. sezónní afektivní poruchu (SAD) nebo lehčí stavy, které přicházejí s krátkými dny, nedostatkem světla a proměnou ročních období. Může se projevovat úbytkem energie, horší náladou, větší chutí na jídlo, problémy se spánkem nebo ztrátou motivace.

Takže ve zkratce: V běžném životě působí podzimní deprese jako těžká deka, kterou na sobě nosíš po celý den. Ráno ti zazvoní budík, ale nemáš chuť ani sílu vstát. V práci ti jde na nervy úplně všechno - od hluku z ulice, přes šum tiskárny. Místo večerního setkání s kámoškama si radši lehneš k Netflixu a každý (byť malý úkol) je pro tebe extrémně vyčerpávající. Chce se ti pořád spát a nemáš na nic náladu.

V jistém úhlu pohledu s tebou není nic špatně. Tak jako má rok svá čtyři roční období a pravidelné cykly, i naše tělo funguje v souladu s těmito rytmy. Je tudíž přirozené, že po divokém hektickém létě tělo začíná cítit větší potřebu po odpočinku, potřebuje více spát, nemá tendenci už tolik zažívat, ale spíše se zpomalovat. Tvá špatná nálada tak může znamenat jen pozvánku do klidu, kterou buď přijmeš nebo ne.

Podzimní únava: Jak ji překonat?

Dnešní doba bohužel není uzpůsobena tomu, abychom vždy fungovali v souladu s přírodními rytmy. Ráno do práce nebo do školy vstát zkrátka musíme a během dne nás také čeká spoustu dalších povinností. No jo, jenže když tě svazuje nesnesitelná únava, jak ji porazit?

Únava je jedním z nejčastějších „vedlejších účinků“ podzimu – kratší dny, méně světla a chladnější počasí přirozeně zpomalují náš organismus. Pokud máš pocit, že bys nejradši prospala celé odpoledne, zkus vsadit na jednoduché triky: dbej opravdu poctivě na kvalitní pravidelný spánek, využij každou chvilku venku na denním světle, rozhýbej tělo i krátkou procházkou, doplňuj pravidelně vitamin D a hořčík (ideálně magnesium malát). Díky tomu se tělo lépe přizpůsobí nové roční době a ty zvládneš podzimní dny s větší energií.

TIP: Pokud tě únava trápí dlouhodobě, vsaď na guaranu se zeleným čajem. Ta je unikátní v tom, že poskytuje dlouhodobou energii až na 6 hodin prostřednictvím přírodního kofeinu z guarany, podpořenou výtažkem ze zeleného čaje a L-theaninem, což zároveň pomáhá udržet soustředění a dobrou náladu. Budeš se tak cítit plná stabilní energie a nemusíš klopit jeden hrnek kávy za druhým!

7 dánských tipů, jak překonat podzimní depresi!

Znáš dánské slovíčko hygge? V překladu to jednoduše znamená umění udělat si život útulný a hezký. Právě tím jsme se inspirovali a dali dohromady malé shrnutí tipů, díky kterým si podzim zamiluješ, i když léto už definitivně skončilo. Každý tip nese jedno dánské slovíčko, které přesně vystihuje jeho význam. Tak co, jdeš do toho s námi?

• Sol (slunce): Vyběhni ven, kdykoli svítí slunce, a večer otevři raději dobrou knihu místo mobilu. Vychutnej si ji třeba při brzkém západu slunce s dobrým čajem po ruce.
• Bevaegelse (pohyb): Endorfiny zafungují i po krátké procházce nebo domácím cvičení, nepodceňuj pohyb jako takový.
• Ernaering (výživa): Dopřej si sezónní ovoce (jablka, mandarinky), kořenovou zeleninu, horké polévky, ryby, a ze suplementů klidně sáhni po vitaminu D, vitaminu C nebo omega-3!
• Balance (rovnováha): Když si držíš svůj denní rytmus – vstáváš, jíš i chodíš spát ve stejný čas – tělo se cítí klidnější a má víc energie.
• Glaede (radost): Když venku prší, je ideální čas na čtení, horkou vanu, tvoření, malování nebo, a to se nám holkám těžko přiznává, nákupy! Zkrátka malé radosti.
• Venner (přátelé): Neizoluj se doma pod peřinou. Zajdi si na kafe s kamarádkou do vaší oblíbené kavárny, skočte na dobrý film do kina nebo si jen tak zavolejte. S dobrými lidmi vzniká dobrá nálada téměř na počkání.
• Ritualer (rituály): Zútulni si domov, zapal svíčku, vyzdob si byt a vytvoř si drobné radosti. Neslavíš Halloween, protože je to moc kýč? Pak bys možná měla začít! Uvidíš, že vydlabaná dýně se svíčkou položená před vstupními dveřmi ti vykouzlí úsměv na tváři kdykoli se budeš vracet domů z práce.

Dánové patří dlouhodobě mezi nejšťastnější národy světa. A možná to není úplně tak náhoda – právě díky těmto malým návykům umí zvládat větrné, sychravé podnebí severu a dokážou si naplno užívat život v každém ročním období i počasí.

Doporučení: Pokud však cítíš, že ani tyhle malé tipy nezabírají a tvoje nálada se spíš horší, neboj se vyhledat odborníka. Psycholog nebo terapeut ti může pomoct najít cestu, jak se z podzimní deprese dostat ven.

Když to není deprese, ale jen špatná nálada: Zkus tyto 3 doplňky

• energy magnesium malát – obsahuje dobře vstřebatelný hořčík vázaný na kyselinu jablečnou, což podporuje energetický metabolismus, uvolňuje nervový systém a pomáhá ti zmírnit stres, podrážděnost a únavu, kterou podzim často přináší.
• brain booster – kombinuje kofein, zelený čaj, theanin, ženšen, bakopu, l-tyrosin, l-cholin a vitamíny B6 a B12, které společně zlepšují náladu, bystří mysl a dodávají energii bez nervozity.
• nakopni to! – předtréninkový mix s beta-alaninem, argininem, kofeinem a taurinem, který dokáže nabudit tělo i mysl, zlepšit prokrvení, vitalitu a snížit vyčerpání – ideální, když tě prázdný podzimní den táhne dolů.

Podzim plný povinností: Jaké vitamíny brát na stres?

Když se na tebe valí škola, práce a k tomu sychravé počasí, tělo jede na vyšší obrátky a rychleji se vyčerpává. Právě tehdy oceníš podporu v podobě vitamínů a minerálů, které pomáhají zvládat stres i únavu. Vitamin C posiluje imunitu a zároveň chrání buňky před oxidačním stresem. Vitamíny skupiny B jsou klíčové pro správné fungování nervové soustavy a přispívají k psychické pohodě. Hořčík pomáhá uvolnit svalové napětí a uklidňuje nervy, zatímco vitamin D je nezbytný nejen pro kosti, ale i pro náladu – jeho nedostatek je typický právě na podzim a v zimě. 

Přečti si také: Úzkosti, panické ataky, chronický stres: Jak podpořit psychiku v dnešní době? Tvoje mysl, tvůj chrám

Co si z článku odnést?

• Podzimní deprese není jen výmysl – šedé dny a málo světla dokážou stáhnout náladu dolů raz dva.
• Skutečná deprese je ale něco jiného, a když se tvé pocity dlouhodobě horší, vyplatí se zajít za odborníkem.
• Únava, chutě na sladké a nechuť do čehokoliv jsou běžné signály podzimu – pomůže ti víc spánku, pohyb a pobyt na slunci, i když jen na chvíli.
• Špatná nálada nemusí být tvůj podzimní standard – najdi si malé radosti, udržuj kontakt s lidmi a dovol si občas zpomalit.
• Podzim může být i o útulnosti, horkém čaji, svíčkách a klidnějším tempu – záleží jen na tom, jak se k němu postavíš.

Často kladené dotazy

• Jak se projevuje podzimní únava? Projevuje se zvýšenou spavostí, úbytkem energie, horší náladou a menší motivací k běžným činnostem.
• Co je SAD porucha? SAD je sezónní afektivní porucha, typ deprese vázaný na roční období, nejčastěji podzim a zimu, spojený s nedostatkem světla.
• Co je depresivní porucha? Depresivní porucha je psychické onemocnění charakterizované dlouhodobě smutnou náladou, ztrátou zájmu, únavou a poruchami spánku či chuti k jídlu.
• Jak překonat únavu? Pomáhá kvalitní spánek, pobyt na denním světle, pravidelný pohyb a vyvážená strava s dostatkem vitamínů a minerálů.

Zdroje

• https://www.nimh.nih.gov/health/publications/seasonal-affective-disorder
• https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/seasonal-affective-disorder/symptoms-causes/syc-20364651

Našli jste v článku chybu?

Napište nám prosím na info@venira.cz a ihned se pustíme do opravy.

Psychická nepohoda, narůstající počet osob s úzkostmi a chronický stres se stávají běžnými vedlejšími efekty přepracování. Pracujeme tzv. „od nevidím do nevidím“ – a přestože by nám dnešní digitální doba měla věci usnadnit a urychlit, ve skutečnosti v nás vyvolává tlak na ještě větší výkon, majetek, zážitky i sledování stále se měnících trendů. Jak se ale ve skutečnosti cítíme? Chceme všechno – a nemáme nic.

Vrchol dlouhodobého přetížení často přichází v podobě panické ataky – stavu, který je v populaci čím dál častější. V tomto článku se podíváme na její hlavní spouštěče, projevy úzkosti, a na to, co opravdu pomáhá při psychickém vyčerpání. Než tě panická ataka přijde varovat, že už je toho na tebe příliš, můžeš si všimnout prvních příznaků úzkosti – neklidu, přetížení nebo života v permanentním napětí.

Neboj se. S tím vším se dá pracovat – a úleva je možná. Pojďme se na to podívat!

Trápí tě úzkost? Všímej si prvních příznaků

Ráno se probouzíš s tím zvláštním, nepříjemným pocitem na hrudníku. Špatně se ti dýchá, myšlenky běží na plné obrátky už od probuzení – a nejhůř bývá večer, těsně před usnutím. Pak je dost možné, že se ti ozývá tvoje nevyžádaná společnice – úzkost.

Nemusíš se ale bát. S úzkostí se dnes dá velmi dobře pracovat. Často se objevuje jako varovný signál blížící se panické ataky, o které si povíme níže. Ve své podstatě jde o přetížení – těla, nervové soustavy i mozku. A ty potřebuješ alespoň v některých oblastech ubrat. Ubrat z nároků, z tlaku na výkon, z očekávání… a možná i změnit prostředí nebo lidi,  kterými se obklopuješ.

Projevy úzkosti

• Obáváš se různých věcí, i když k tomu není vždy jasný důvod – myšlenky ti často utíkají ke katastrofickým scénářům.
• Cítíš bušení srdce nebo zrychlený tep – jako by se tělo neustále připravovalo na nebezpečí, i když žádné není.
• Máš napjaté svaly, často bez povšimnutí – hlavně v ramenou, krku nebo čelisti.
• Špatně spíš – buď nemůžeš usnout, nebo se v noci často budíš a hlava ti pořád jede.
• Jsi neklidný a máš problém se soustředit – těžko se ti drží pozornost a často tě ovládají vnitřní myšlenky.

Jak se zbavit úzkosti? Nejprve pochop, proč přišla

Dechová cvičení, podpora pomocí bylin nebo drobné každodenní návyky mohou být účinným nástrojem, jak pracovat s úzkostí. Ještě před tím je ale důležité pochopit, proč vůbec přichází. Úzkost neznamená, že je s tebou něco špatně – je to spíše signál, že se v tobě odehrává vnitřní konflikt. Jako by ti tělo říkalo, že už toho má dost a možná jdeš tak trochu proti sobě.

Co všechno může představovat takzvaný vnitřní konflikt, který úzkost spouští?

• Zadržuješ své skutečné pocity a myšlenky.
• Dlouhodobě zůstáváš v prostředí, které ti neprospívá.
• Spíš málo a ve volném čase se ztrácíš v nekonečném scrollování.
• Trvale na sebe tlačíš, i když tělo už volá po odpočinku.

Vyzkoušej tyto techniky a zařaď bylinky

Někdy stačí zavřít oči a chvíli jen být. Neřešit, neplánovat, nehodnotit. V tu chvíli totiž nastupují techniky, které nepůsobí jen „hezky na papíře“, ale opravdu fungují. Dvě z nich si dnes projdeme – obě ti můžou pomoci zklidnit vnitřní chaos a najít pevnou půdu pod nohama, když máš pocit, že tě všechno válcuje.

5-4-3-2-1 Mindfullness

Mindfulness (neboli všímavost) je technika, která spočívá v tom, že svou pozornost vědomě a bez posuzování zaměříš na přítomný okamžik. Znamená to všímat si toho, co se právě děje – ve tvém těle, v hlavě, i kolem tebe – aniž by ses to snažila měnit nebo hodnotit.

Pro úzkost je to velmi doporučovaná technika, protože ti pomáhá vystoupit z kolotoče neustálého přemýšlení, starostí a obav z budoucnosti. Když se učíš vnímat přítomnost, tvé myšlenky přestávají utíkat ke katastrofickým scénářům, což pomáhá zklidnit nervový systém.

• 5 věcí, které právě vidíš – rozhlédni se kolem sebe a pojmenuj (v duchu nebo nahlas) pět věcí, které právě vidíš. Např. „okno, hrnek, stůl, světlo, stín.“
• 4 věci, které cítíš hmatem – všímej si, co se tě fyzicky dotýká. Např. „nohy na zemi, oblečení na kůži, opěrka židle, hrnek v ruce.“
• 3 věci, které slyšíš – zaměř se na zvuky kolem tebe, i ty velmi jemné. Např. „zvuk počítače, zpěv ptáka, hluk venku.“
• 2 věci, které cítíš čichem – všimni si vůní nebo pachů. I kdyby žádné nebyly výrazné, zaměř se na to, co je.
• 1 věc, kterou ochutnáváš – může to být chuť jídla, kávy nebo třeba jen pocit v ústech.

Metoda 4x4 (box breathing) – návod krok za krokem:

Známá a jednoduchá dechová technika zvaná "box breathing" nebo česky třeba metoda 4x4 (někdy se jí říká i „krabicové dýchání“). Pomáhá zklidnit nervový systém, snížit stres a zmírnit projevy úzkosti – hlavně když cítíš napětí, bušení srdce nebo neschopnost se soustředit.

• Nádech – 4 sekundy.
• Pomalu se nadechuj nosem, klidně a rovnoměrně. Počítej si v duchu: 1...2...3...4.
• Zadrž dech – 4 sekundy.
• Po nádechu zadrž dech. Nepřepínej se, jen klidně drž vzduch v plicích. Opět počítej do čtyř.
• Výdech – 4 sekundy.
• Pomalu vydechuj ústy, uvolněně a beze spěchu. Můžeš při tom lehce stáhnout břicho.
• Pauza – 4 sekundy.
• Po výdechu zůstaň na chvíli v klidu, než se znovu nadechneš. Počítej do čtyř.
• Opakuj tento cyklus ideálně 4 až 10x, nebo dokud necítíš, že se tělo a mysl začínají uklidňovat. Můžeš to dělat vsedě, vleže nebo i ve stresové situaci potichu – třeba v práci, ve škole nebo v MHD.

Účinné bylinky a doplňky stravy pro tvůj nervový systém

• Ashwagandha - legendární adaptogen, který ti pomůže „vypnout autopilota stresu“. Snižuje hladinu kortizolu, podporuje psychickou rovnováhu a z dlouhodobého hlediska zvyšuje odolnost vůči zátěži. Vhodná i při emočním vyčerpání.
• Magnesium shots - malý shot, velká úleva. Hořčík v tekuté formě ti pomůže zkrotit vnitřní napětí, podrážděnost i svalové stažení, které úzkost často doprovází. Ideální pomocník na každý den – hlavně v období stresu, PMS nebo špatného spánku.
• CBD olej by @mamadomisha - když už ti doslova praská hlava, přijde vhod pár kapek CBD. Podporuje vnitřní zklidnění, uvolňuje tělo i mysl a usnadňuje usínání bez vedlejších účinků. Skvělý parťák při dlouhodobém vypětí i po náročném dni.
• Šafrán setý - účinné látky v šafránu podporují rovnováhu neurotransmiterů (hlavně serotoninu a dopaminu), které ovlivňují tvůj emoční stav. Pomáhá při podrážděnosti, úzkosti i mentální únavě. Bylinka, která ti skutečně přichází na pomoc.

Chronický stres, málo spánku a přepracování

Jak se vlastně rodí chronický stres? Často si ho ani nevšimneš. Stačí, když máš každý den nacpaný diář, vyřizuješ hromadu telefonátů, snažíš se zvládat péči o sebe, práci, domácnost, děti, školu – a možná si občas najdeš i chvíli na koníčky, pokud vůbec nějaká energie zbude. A chronický stres je na světě. Přidej k tomu nedostatek spánku (protože přece nic nestíháš, tak kde jinde ubrat než právě na spánku? – na to opravdu pozor!) a když toho máš nad hlavu, vezmeš si ještě přesčas nebo bokem nějaký projekt. A máme tu ideální recept na úplné vyčerpání.

Prvním krokem je uvědomit si, že se ti to děje. Nemusíš na sebe být hned přísná – každý si někdy projde náročným obdobím. Ale pokud chceš začít život opravdu žít a ne ho jen přežívat, začni se stresem bojovat jednou provždy – a úzkost ani panika už nebudou mít šanci!

Jak se zbavit stresu přírodně

Nemusíš hned sahat po chemii, utíkat na terapii nebo se obávat, že se tvůj stav nikdy nezlepší. Každá z cest má něco do sebe, ale příroda tu tak nějak byla vždycky – a ví, jak pomoci. Mysli na to a neboj se ji zapojit do péče o sebe. Co přichází na pomoc při akutním i dlouhodobém stresu?

• Cortisol - stop stress support - přepálený kortizol i ve chvílích klidu? Tahle výjimečná směs adaptogenů je ideální volbou. Pomáhá stabilizovat hormonální reakce na zátěž, podporuje psychickou rovnováhu a ulevuje při dlouhodobém vypětí.
• Stop stress & relax (medvídci proti stresu) - sladká podpora v náročných dnech. Kombinace L-theaninu a vitamínu B6 napomáhá přirozenému zklidnění nervového systému, uvolnění napětí a zlepšení nálady. Skvělá volba, pokud potřebuješ rychlejší účinek a jednoduchou formu.
• Super greens + probiotika - vyvážená střevní mikroflóra má zásadní vliv na psychiku i odolnost vůči stresu. Tento lahodný zelený komplex s probiotiky podporuje trávení, imunitu i tvorbu serotoninu – hormonu dobré nálady. Měj ho každý den po ruce jako svůj vlastní rituál pro vnitřní rovnováhu.

Panická ataka: Jak se projevuje a proč přichází?

Panická ataka často přichází nečekaně a bez varování. Najednou se ti špatně dýchá, srdce buší jako o závod, tělem projede vlna strachu a máš pocit, že ztrácíš kontrolu. Může to být děsivý zážitek, obzvlášť pokud se ti to stane poprvé a vůbec nevíš, co se děje. Ale i panická ataka má své příčiny – a když je poznáš, můžeš s nimi pracovat. 

Projevy panické ataky

• Fyzické příznaky – bušení srdce, třes, pocení, tlak na hrudi, pocit dušení nebo závratě.
• Psychické projevy – náhlý strach bez zjevné příčiny, pocit „že zešílíš“ nebo že ztratíš kontrolu.
• Pocit odloučení od reality – vnímání okolí jako neskutečné, odtržení od vlastního těla (tzv. derealizace a depersonalizace).

Psychosomatické příčiny

• Dlouhodobý stres a vnitřní napětí – nahromaděné emoce, které tělo už nedokáže samo ventilovat, se začnou projevovat fyzicky.
• Potlačené emoce a nevyjádřený strach – pokud dlouhodobě „držíš vše v sobě“, tělo může reagovat náhlým záchvatem úzkosti.
• Nároky na výkon a perfekcionismus – tlak být pořád „v pohodě“ nebo „dost dobrá“ může postupně vytvářet psychický přetlak.

První pomoc při panické atace

• Zklidni tělo dechem a prostředím – zaměř se na pomalé výdechy, ztlum světla, zkus si lehnout nebo sednout na klidné místo. Pomůže i omezení hluku nebo přiložení studeného obkladu.
• Uklidni mysl pomocí reality – připomeň si, že jakkoliv děsivý stav to je, neztrácíš rozum ani kontrolu. Mluv nahlas, počítej předměty kolem sebe, dotýkej se věcí – to tě uzemní zpátky do přítomnosti.
• Nezůstávej v tom sama – zavolej blízkému, někomu, komu důvěřuješ. Pomoci může i přírodní podpora jako CBD kapky nebo doplňky se zklidňujícím účinkem (např. L-theanin, meduňka, magnézium).

Co si z článku odnést?

Úzkost, panika nebo psychické přetížení nejsou slabost, ale signál. Tělo ti říká, že potřebuješ zvolnit – a reagovat včas je klíč.

• Všímej si prvních příznaků – neklid, tlak na hrudi, podrážděnost nebo zhoršený spánek.
• Dech, bylinky a každodenní návyky mohou výrazně pomoci zklidnit mysl.
• Nemusíš na to být sama – sdílej, požádej o pomoc, začni malými kroky.

Často kladené dotazy

• Jak se projevuje panická ataka? Panická ataka přichází náhle, s intenzivními fyzickými projevy jako je bušení srdce, dušnost, třes a pocit ztráty kontroly.
• Jak se rychle zbavit úzkosti? Účinnou první pomoc může představovat vědomé dýchání, uzemnění v přítomném okamžiku a zklidnění prostředí.
• Jak poznat chronický stres? Chronický stres se projevuje dlouhodobou únavou, poruchami spánku, podrážděností a pocitem vnitřního přetížení bez zjevné příčiny.
• Jaký je rozdíl mezi panickou atakou a úzkosti? Úzkost je trvalejší stav napětí a obav, zatímco panická ataka je krátkodobý, intenzivní záchvat strachu s náhlým nástupem.
• Jak se zbavit úzkosti bez antidepresiv? Pomoci mohou pravidelný pohyb, dechová cvičení, změna životního režimu a přírodní podpora jako adaptogeny či mindfulness techniky.

Zdroje

• https://psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2022/01/14.pdf
• https://www.mojepsychologie.cz/panicka-porucha-priznaky-lecba-panicke-ataky

Našli jste v článku chybu?

Napište nám prosím na info@venira.cz a ihned se pustíme do opravy.

Moderní doba s sebou přinesla nejen pohodlí a neomezené možnosti, ale také řadu nových výzev v podobě psychických syndromů, se kterými se dnes běžně potýkáme. Ať už jde o imposter syndrom, digitální únavu, nebo vyhoření, všechny mají jedno společné – narušují naše zdraví, spánek i celkovou životní spokojenost. V tomto článku si ukážeme, jak tyto problémy správně rozpoznat a především jak jim čelit pomocí praktických, přírodních metod i vhodných doplňků stravy, které ti vrátí klid a rovnováhu do života.

Co je to syndrom a jak ho poznat

Syndrom označuje kombinaci více příznaků, které společně naznačují určitý problém, i když na první pohled nemusí být zcela jasné, co je jejich příčinou. Typické pro syndromy dnešní doby je, že se nenápadně vkrádají do tvého života a dlouho je ani nemusíš rozpoznat.

Hlavní ukazatele:

• Mění se tvoje nálada a emoce – trápí tě častá podrážděnost, úzkost nebo pocit, že nic nezvládáš.
• Pociťuješ fyzické nepohodlí – objevují se bolesti hlavy, problémy s trávením, zvýšená únava nebo potíže se soustředěním.
• Zaznamenáváš změnu sociálního chování – vyhýbáš se aktivitám s přáteli, trpíš strachem z odmítnutí, izolace nebo naopak neustále kontroluješ mobil a sociální sítě.

Syndrom není jen „špatný den“ – je to dlouhodobý stav, který ovlivňuje tvůj každodenní život a vztahy, a proto je důležité ho včas rozpoznat.

Moderní doba a její daň: víc než jen lenost nebo únava

Skrytá daň moderní doby se projevuje čím dál častěji – a to nejen na těle, ale i na psychice. Neustálý tlak na výkon, chronický stres a srovnávání se na sociálních sítích v nás vyvolávají pocit, že musíme být neustále „zapnutí“, dostupní a připravení podávat 120 %. Sociální sítě navíc vytvářejí iluzi dokonalého života ostatních, což přispívá k perfekcionismu, úzkosti a vyčerpání. Mnozí z nás tak zažívají pocit, že už nic nezvládáme – což může vést k celé škále psychosomatických potíží, nebo dokonce k syndromu vyhoření. A to všechno často jen proto, že si nedovolíme zpomalit.

Slovníček syndromů

1. Imposter syndrom

Pocit, že nejsme dost dobří a že naše úspěchy jsou jen dílem náhody. Člověk má neustálý strach, že okolí odhalí jeho údajnou neschopnost. Typické jsou pocity nejistoty, úzkosti, perfekcionismus a neustálé srovnávání se s ostatními.

2. Syndrom vyhoření

Stav extrémního psychického, fyzického i emocionálního vyčerpání. Objevuje se kvůli dlouhodobému stresu, vysokým pracovním nárokům a špatnému work-life balance. Projevuje se chronickou únavou, ztrátou motivace, pocitem beznaděje a sníženou produktivitou.

Napsali jsme také: Syndrom vyhoření - co to je, jak ho poznat, jak s ním bojovat? Kompletní průvodce

3. FOMO (Fear of Missing Out)

Strach, že přijdeme o něco důležitého, co zažívají ostatní. Typicky se projevuje neustálou potřebou být online, sledovat dění na sociálních sítích a obavami ze sociální izolace. Může způsobovat úzkosti, digitální závislost a zhoršený spánek.

Náš tip pro lepší spánek: stop stress & relax - stress no more gummies

4. Ortorexie

Nezdravá posedlost „zdravým“ stravováním. Člověk neustále přemýšlí nad složením jídla a pociťuje silné výčitky, když sní něco „špatného“. Syndrom vede ke stresu, úzkostem a narušení sociálního života.

5. Digitální únava (Digital Fatigue)

Stav vyčerpání a snížené výkonnosti způsobený dlouhodobým používáním digitálních technologií, počítačů a sociálních sítí. Projevuje se únavou očí, bolestmi hlavy, neschopností soustředění a zvýšenou podrážděností.

Skvělý pomocník pro přetížené multitaskery: ashwagandha KSM-66®

6. Chronický únavový syndrom

Trvalý stav hluboké únavy, která nezmizí ani po kvalitním odpočinku. Člověk má pocit, že je neustále vyčerpaný, bez energie, s bolestmi svalů či kloubů a zhoršenou schopností soustředění.

7. Sunday Blues (syndrom nedělního večera)

Úzkostné a depresivní pocity spojené s koncem víkendu a blížícím se pracovním týdnem. Typické jsou smutek, nervozita, podrážděnost a problémy s usínáním v neděli večer.

8. Nomofobie

Strach z odpojení od mobilního telefonu a sociálních sítí. Projevuje se úzkostí a panikou v situacích, kdy nemáme telefon u sebe nebo nejsme připojeni online.

9. Syndrom vyčerpaných nadledvinek (Adrenal Fatigue)

Důsledek dlouhodobého chronického stresu, kdy nadledvinky přestávají zvládat produkovat dostatek stresových hormonů (kortizolu). Projevuje se hlubokou únavou, podrážděností, poklesem imunity a poruchami spánku.

Absolutní jednička v boji se stresem: cortisol - stop stress support

10. FOJI (Fear of Joining In)

Strach ze zapojení se do sociálních aktivit, který vede k izolaci. Člověk má obavu z odmítnutí nebo ze sociálních interakcí, a proto se raději drží stranou.

11. Social Jet Lag

Rozhození biologických hodin kvůli nepravidelnému režimu práce a odpočinku, kdy se člověk o víkendu a ve všední dny chová úplně jinak. Vede ke zvýšené únavě, nespavosti, podrážděnosti a dlouhodobějším zdravotním problémům.

12. Boreout syndrom

Syndrom způsobený nudou a nedostatkem výzev v práci. Člověk se cítí nenaplněný, bez motivace, má pocit zbytečnosti, což vede ke stresu, frustraci a snížení sebevědomí.

Přírodní cesty, jak zklidnit mysl a zvládnout stres z pohodlí domova

Ať už tě trápí stres, vyčerpání nebo digitální únava, existují jednoduché a přírodní způsoby, jak podpořit psychickou odolnost. Nemusíš měnit celý život – stačí malé kroky, které ti pomůžou zklidnit mysl, zlepšit spánek a cítit se víc v pohodě i uprostřed chaosu.

1. Dechová cvičení a work-life-balance návyky

• Začni dechem – krátké dechové techniky (např. 4–4–6) pomáhají okamžitě snížit stres, zklidnit nervovou soustavu a přepnout mozek do klidovějšího režimu.
• Mikropauzy během dne – i pět minut v tichu nebo na sluníčku pomáhá tělu zpracovat stres a dobít mentální baterky.
• Večerní rutina bez obrazovek – vytvoř si prostor na čtení, koupel nebo journaling a podpoř klidnější spánek. Skvělým pomocníkem při večerním zklidnění jsou magnesium shots, které obsahují hořčík v aktivní formě a jedinečný vitamin B6.

2. Cílená terapie

• Pokud je toho už moc, nebo se psychické potíže nelepší, obrať se na psychologa či terapeuta – i jedna konzultace může pomoci změnit úhel pohledu.
• Neboj se online terapie – dnes můžeš navázat kontakt s odborníkem z pohodlí domova, a často i anonymně. Vyzkoušej například www.hedepy.cz.
• Nauč se rozlišovat emoce a signály těla – terapeut tě naučí techniky, jak zvládat úzkosti, paniku nebo chronické napětí efektivněji.

3. Doplňky stravy pro podporu psychiky

• Ashwagandha KSM-66 – když tě přepadají stavy přetížení, špatně spíš nebo tě jen všechno snadno vytočí, ashwagandha je ten pravý adaptogen, který dokáže snížit hladinu kortizolu a výrazně napomáhá se soustředěním.
• Stop stress relax gummies – každodenní stres z práce, školy nebo vztahů se může plíživě podepisovat na psychice. Tyto gumové bonbonky jsou malou, ale účinnou výpomocí, když potřebuješ dlouhodobou úlevu, lepší náladu a duševní restart. Praktické balení a skvělá chuť z nich dělají parťáka na každý den.
• Cortisol stop – pokud máš dlouhodobě rozhozený spánek, jsi pořád unavená, podrážděná nebo máš problém s cyklem, může být na vině nevyrovnaný kortizol a únava nadledvinek. Tento komplexní doplněk pomáhá stabilizovat hormonální systém, zlepšit kvalitu spánku a posílit tělo proti chronickému stresu.

Co si z článku odnést?

Syndromy 21. století nejsou jen módní nálepky, ale reálné projevy přetížení, stresu a vnitřního tlaku, který na nás doléhá ze všech stran. Ať už tě trápí digitální únava, perfekcionismus nebo FOMO, je důležité vědět, že existují způsoby, jak získat zpět vnitřní klid, energii a rovnováhu – ať už se rozhodneš pro domácí dechová cvičení, pro odborníka nebo doplňky stravy, které ti pomohou zvládat každodenní záležitosti.

• Pozornost věnuj i nenápadným signálům jako je podrážděnost, nespavost nebo pocit vyčerpání – může jít o začátek hlubšího problému,
• nečekej na vyčerpání – prevence je klíčem, ať už skrze dech, režim, nebo podporu těla,
• doplňky stravy mohou být skvělým parťákem při stabilizaci hormonů, zklidnění psychiky i posílení odolnosti,
• cesta k pohodě začíná pochopením sebe sama – i jeden malý krok může být začátek velké změny.

Často kladené dotazy

• Co znamená vysoká hladina kortizolu? Vysoká hladina kortizolu značí, že je tělo pod dlouhodobým stresem, což může vést k únavě, přibírání a hormonální nerovnováze.
• Co může způsobit dlouhodobý stres? Dlouhodobý stres může způsobit oslabení imunity, poruchy spánku, úzkosti i fyzické vyčerpání.
• Co všechno dělá stres s tělem? Stres ovlivňuje celé tělo – narušuje trávení, zrychluje tep, zvyšuje napětí ve svalech a zhoršuje psychickou pohodu.
• Jak řešit syndrom vyhoření? Syndrom vyhoření může napravit změna životního stylu, pravidelný odpočinek a ideálně i psychologická podpora.
• Jak se dostat z vyhoření? Z vyhoření se dostaneš postupně díky sebepéči, omezení stresových faktorů a obnovení work-life rovnováhy.
• Kdy začne působit hořčík? Hořčík začne působit už během několika dní pravidelného užívání, u akutního stresu často i rychleji.
• Jak se zbavit FOMO? FOMO pomůže překonat vědomé omezení času online, posílení sebevědomí a zaměření na reálný život offline.

Zdroje

• https://www.who.int/standards/classifications/classification-of-diseases
• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6213340/
• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6313442/
• https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/stress-management/in-depth/stress-symptoms/art-20050987
• https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/understanding-the-stress-response
• https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/22949-burnout
• https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31333055/
• https://ods.od.nih.gov/factsheets/Magnesium-HealthProfessional/

Našli jste v článku chybu?

Napište nám prosím na info@venira.cz a ihned se pustíme do opravy.

Syndrom vyhoření (burnout) je stále častějším problémem moderní společnosti. Jedná se o stav extrémního psychického a fyzického vyčerpání, který vzniká v důsledku dlouhodobého stresu, především v pracovním nebo osobním životě. V tomto článku se podíváme na to, co přesně syndrom vyhoření znamená, jak ho rozpoznat, jak se mu vyhnout a co dělat, pokud už jím trpíte. Tento článek vám poskytne podrobný pohled na problematiku syndromu vyhoření. Nejprve si vysvětlíme, co přesně tento stav znamená a jaké jsou jeho hlavní příznaky, abyste dokázali rozpoznat, zda se vás osobně týká. Dále se zaměříme na preventivní opatření – jak se syndromu vyhoření vyhnout díky správnému přístupu k práci, relaxaci a duševní hygieně. V neposlední řadě se budeme věnovat tomu, co dělat, pokud už syndrom vyhoření pociťujete, a jaké kroky vám pomohou se z tohoto stavu dostat zpět do psychické i fyzické rovnováhy. 

Co je syndrom vyhoření?

Syndrom vyhoření (anglicky burnout syndrome) je psychický stav, který vzniká jako důsledek dlouhodobého a nadměrného stresu, zejména v pracovním prostředí, ale může se rozvinout i v osobním životě. Je charakterizován emočním, mentálním a fyzickým vyčerpáním, které vede k poklesu výkonnosti, motivace a schopnosti zvládat běžné úkoly. Tento stav často postihuje jedince, kteří jsou vystaveni vysokým nárokům, mají tendenci k perfekcionismu nebo se intenzivně angažují v pomoci druhým.

Pojem "burnout" poprvé použil psycholog Herbert Freudenberger v 70. letech 20. století. Dnes ho Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikuje jako syndrom vyplývající z chronického pracovního stresu, který nebyl úspěšně zvládnut. Syndrom vyhoření není pouze obyčejná únava nebo lenost. Jde o komplexní problém, který se může projevit jak fyzicky, tak psychicky.

Týká se to i vás? Odhalte příznaky syndromu vyhoření 

Syndrom vyhoření se může projevovat různými způsoby, ale mezi nejčastější symptomy patří:

Neustálá únava, která nepomíjí ani po odpočinku

Problémy se spánkem (nespavost, neklidný spánek)

Časté bolesti hlavy, svalová ztuhlost, zažívací potíže

Oslabená imunita, častější nachlazení

Nedostatek motivace a energie k práci

Pocity beznaděje, deprese, úzkosti

Emoční otupělost nebo podrážděnost

Snížená sebedůvěra a pocit méněcennosti

Stažení se do sebe, izolace od ostatních

Konflikty v práci i v osobním životě

Apatie k běžným činnostem a ztráta radosti ze života

Ne vždy se musí jednat o vyhoření 

Mnoho lidí si myslí, že každá únava nebo stres znamená hned vyhoření. To ale není pravda. Někdy se mohou podobné příznaky objevit v důsledku jiných faktorů:

Běžná únava – ta je dočasná a lze ji odstranit dostatečným odpočinkem.
Deprese – i když mají společné rysy, deprese je samostatná psychiatrická diagnóza.
Stres – krátkodobý stres je běžnou reakcí těla, zatímco vyhoření je důsledkem jeho dlouhodobého působení.

Pokud si nejste jisti, zda trpíte vyhořením, je dobré konzultovat stav s odborníkem.

Starejte se o sebe a předcházejte burnout syndromu

Syndrom vyhoření je často důsledkem dlouhodobé nerovnováhy mezi prací, odpočinkem a psychickou pohodou. Abychom se tomuto vyčerpávajícímu stavu vyhnuli, je nezbytné věnovat pozornost několika klíčovým oblastem života.

Rovnováha mezi prací a osobním životem

Jedním z nejdůležitějších kroků v prevenci vyhoření je udržení zdravé rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Mnoho lidí se nechává pohltit pracovními povinnostmi natolik, že si ani neuvědomí, jak velkou daň si to vybírá na jejich psychickém i fyzickém zdraví. Klíčem je dodržovat pravidelný režim, ve kterém se střídají pracovní povinnosti a dostatek času na odpočinek. Pokud si práci nosíte domů a trávíte večery kontrolou e-mailů nebo doděláváním úkolů, je to jasný signál, že je třeba přehodnotit své pracovní návyky. Stejně tak je důležité naučit se říkat „ne“ a nastavit si jasné hranice. Přetížení často pramení z pocitu povinnosti vyhovět všem požadavkům, ať už od nadřízených, kolegů nebo klientů. Není však možné být neustále k dispozici a plnit všechny úkoly na úkor vlastního zdraví.

Pravidelná relaxace jako prevence stresu

Stejně důležité jako kvalitní práce je i dostatečný čas na odpočinek a relaxaci. Každý člověk by si měl najít činnost, která mu přináší radost a pomáhá mu uvolnit nahromaděný stres. Pro někoho to může být čtení knih, malování nebo poslech hudby, pro jiného zase sport či pobyt v přírodě. Pohyb je v tomto ohledu jedním z nejúčinnějších nástrojů – pravidelné cvičení nejen posiluje tělo, ale také výrazně pomáhá odbourávat stres. Jóga, meditace nebo procházky na čerstvém vzduchu mají pozitivní vliv na psychiku a pomáhají udržet mentální rovnováhu. Pokud se cítíte pod tlakem, zkuste zavést do svého denního režimu pravidelné relaxační techniky. Dobrým pomocníkem mohou být také přírodní doplňky stravy, které podporují psychickou pohodu a pomáhají zvládat stres. Například Stop Stress & Relax gummies obsahuje složky, které přispívají k uklidnění a celkovému duševnímu komfortu.

Zdravý životní styl jako základ duševní pohody

Strava a celkový životní styl mají zásadní vliv na naši psychickou odolnost. Pokud tělo nedostává potřebné živiny, je mnohem náchylnější ke stresu, únavě a psychickému vyčerpání. Vyvážený jídelníček bohatý na vitamíny, minerály a antioxidanty pomáhá udržet organismus v dobré kondici a lépe se vypořádat s náročnými situacemi. Mezi potraviny podporující psychickou stabilitu patří například ořechy, semínka, ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny, zelenina a ovoce. Naopak nadměrná konzumace kofeinu, alkoholu nebo průmyslově zpracovaných potravin může vést ke zhoršení psychického stavu a zvýšené únavě. Dalším důležitým aspektem je spánek – pokud tělo nemá dostatek regenerace během noci, projeví se to nejen fyzicky, ale i mentálně. Kvalitní spánek pomáhá obnovit síly a připravit organismus na nový den. Pokud máte problémy s usínáním nebo nekvalitním spánkem, může vám pomoci například Relax Komplex drink, který podporuje klidný a hluboký spánek.

Podpora duševního zdraví a práce s emocemi

Mnoho lidí podceňuje důležitost duševní hygieny a prevence psychických problémů. Pokud cítíte, že jste přetížení nebo se dlouhodobě necítíte dobře, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Psycholog nebo terapeut vám může pomoci pochopit vaše pocity a najít řešení, jak lépe zvládat stresové situace. Kromě odborné pomoci je velmi důležité sdílet své pocity s blízkými lidmi – někdy už jen to, že se svěříme někomu, komu důvěřujeme, může přinést úlevu. Nepodceňujte ani sílu přírodních adaptogenů, které pomáhají tělu lépe zvládat stres a zvyšují psychickou odolnost. Například Ashwagandha KSM-66 je přírodní adaptogen, který podporuje odolnost proti stresu a pomáhá zlepšit celkovou pohodu.

Co dělat, když u vás syndrom už vypukl?

Pokud už se u vás syndrom vyhoření rozvinul, je důležité neotálet a začít s řešením co nejdříve. Ignorování příznaků může vést k ještě hlubšímu vyčerpání, zdravotním problémům a dlouhodobým následkům na psychickou pohodu. Zde jsou klíčové kroky, které vám pomohou se z vyhoření dostat.

1) Přiznejte si problém

Prvním a nejzásadnějším krokem je uvědomění si, že se necítíte dobře. Mnoho lidí se snaží ignorovat varovné signály svého těla a mysli, což často vede k ještě horšímu stavu. Pokud si všímáte, že jste neustále unavení, podráždění, demotivovaní nebo ztrácíte zájem o věci, které vás dříve bavily, je čas přiznat si, že něco není v pořádku. Nepodceňujte tyto signály a neříkejte si, že to „samo přejde“. Naopak, čím dříve přijmete skutečnost, že je třeba změna, tím rychleji se můžete začít zotavovat.

2) Snižte pracovní zátěž

Jedním z hlavních spouštěčů syndromu vyhoření je dlouhodobé přetížení prací a povinnostmi. Pokud je to možné, zkuste si dočasně snížit pracovní úvazek nebo požádat o home office, abyste získali více prostoru pro regeneraci. Důležité je také naučit se delegovat úkoly – nemusíte vše zvládat sami. Pokud se cítíte přehlceni, zkuste si rozvrhnout svůj pracovní čas realisticky a zahrnout do něj pravidelné přestávky. Plánování volných bloků na odpočinek je zásadní, protože pomáhá předejít dalšímu vyčerpání.

3) Začněte aktivně relaxovat

Relaxace není luxus, ale nezbytnost, pokud chcete bojovat proti vyhoření. Není však relaxace jako relaxace – nestačí jen „ležet na gauči“ a pasivně sledovat televizi. Zaměřte se na aktivity, které aktivně snižují stres a pomáhají vám obnovit psychickou rovnováhu. Velmi účinné jsou techniky mindfulness, které pomáhají soustředit se na přítomný okamžik a redukovat úzkosti. Dechová cvičení, meditace nebo jóga jsou výborné nástroje k uklidnění nervové soustavy. Dále je dobré pravidelně se věnovat aktivitám, které vás skutečně baví – ať už je to čtení knih, poslech hudby, malování, nebo jiná kreativní činnost. Vytvoření si malých denních rituálů pro relaxaci, například večerního posezení u čaje, může mít velký pozitivní vliv na vaši pohodu.

4) Změňte životní styl

Syndrom vyhoření často souvisí s celkovým životním stylem, a proto je důležité provést některé zásadní změny. Především si dopřejte více spánku – kvalitní odpočinek je klíčový pro regeneraci těla i mysli. Dále je dobré zařadit pravidelný pohyb, který pomáhá odbourávat stres a uvolňovat endorfiny, tzv. „hormony štěstí“. Nemusíte hned začít s intenzivním cvičením, ale i každodenní procházky nebo jemné protahování mohou mít pozitivní dopad. Zároveň je důležité věnovat pozornost stravě – vyvážená strava s dostatkem vitamínů a minerálů podporuje psychickou stabilitu. Vyhněte se nadměrné konzumaci kofeinu a alkoholu, které mohou stresové stavy zhoršovat. Pokud hledáte přírodní podporu pro nervový systém, můžete vyzkoušet doplňky stravy jako Venira Stop Stress & Relax, které pomáhají udržet psychickou pohodu a snížit stres.

5) Nebojte se požádat o pomoc

Mnoho lidí se při syndromu vyhoření uzavírá do sebe a snaží se problém vyřešit sami. To však často vede k ještě větší izolaci a prohloubení potíží. Pokud cítíte, že váš stav se nelepší, je na místě zvážit konzultaci s psychologem nebo terapeutem. Odborník vám může pomoci lépe pochopit příčiny vašeho vyhoření a najít efektivní způsoby, jak se s tímto stavem vyrovnat. Neméně důležitá je podpora od rodiny a přátel – sdílení svých pocitů a otevřená komunikace s blízkými mohou být velmi léčivé. Neizolujte se, naopak se snažte udržovat kontakt s lidmi, kteří vám dodávají energii. V některých případech může být nutné zvážit i delší pracovní pauzu nebo dokonce změnu zaměstnání, pokud je vaše aktuální pracovní prostředí hlavním zdrojem stresu a vyčerpání.

Syndrom vyhoření není něco, co lze ignorovat nebo jednoduše „překonat silou vůle“. Vyžaduje vědomou péči o sebe, změnu návyků a někdy i hlubší změny v životním stylu. Nejste v tom sami – existuje mnoho způsobů, jak se z tohoto stavu dostat, a důležité je začít jednat včas.

Co si z článku odnést?

Syndrom vyhoření není jen běžná únava nebo dočasná nechuť k práci, ale vážný psychický stav, který může ovlivnit nejen naši produktivitu, ale i celkové zdraví a kvalitu života. Nejlepší strategií je prevence – udržování rovnováhy mezi prací a osobním životem, pravidelná relaxace a péče o duševní pohodu. Pokud už se syndrom vyhoření rozvinul, je důležité si problém přiznat, snížit pracovní zátěž a aktivně hledat způsoby, jak obnovit svou energii a motivaci. Podpora okolí, změna životního stylu a využití přírodních doplňků stravy, jako jsou Venira Stop Stress & Relax nebo Venira Ashwagandha KSM-66, mohou hrát důležitou roli v procesu zotavení.

Nejdůležitější však je uvědomit si, že na vyhoření nejste sami a že jeho řešení vyžaduje čas. Poslouchejte své tělo i mysl, dopřejte si odpočinek a neváhejte požádat o pomoc, pokud to bude potřeba. Každý má právo na život, ve kterém se cítí dobře, a i když cesta z vyhoření nemusí být snadná, je možné znovu najít radost, energii a vnitřní rovnováhu.

Našli jste v článku chybu?

Napište nám prosím na info@venira.cz a ihned se pustíme do opravy.