8 poruch moderní doby: ADHD, ADD, doomscrolling, PPP, FOMO. Znáš je všechny?

7.4.2026

Žiješ v době, která běží v neuvěřitelném tempu. Notifikace, tlak na výkon a nekonečný stream informací si vybírají svou daň a termín psychické poruchy se v našem slovníku objevuje čím dál častěji. Digitální svět sice přináší pokrok, ale i specifické výzvy, které dřívější generace prakticky neznaly - od nutkavého scrollování špatných zpráv až po všudypřítomnou úzkost z toho, že ti v online prostoru něco zásadního uteče.

V tomto článku si posvítíme na osm fenoménů, které definují dnešní generaci. Podíváme se na ADHD a ADD v dospělosti, doomscrolling či FOMO, ale i na to, kdy se nevinná snaha o zdravý životní styl předkládaný na sociálních sítích může změnit v ortorexii či jiné poruchy příjmu potravy (PPP). Je to nevyhnutelná daň za technologický pokrok, nebo jsme se v tomto digitálním šumu prostě jen zapomněli ptát sami sebe, jak se doopravdy cítíme? Pojďme se v těchto pojmech zorientovat a najít cestu k vnitřnímu balancu. Víme, jak na to!

Proč jsou psychické poruchy jako ADHD a ADD čím dál častějším tématem?

Možná máš pocit, že dneska má nálepku ADHD nebo ADD skoro každý, kdo neposedí pět minut v klidu nebo zapomene, kam si položil klíče. Pravdou ale je, že tyto neurovývojové psychické poruchy nejsou žádný moderní výmysl. To, co se změnilo, je náš životní styl - neustálý overload informací, blikající notifikace nebo nekonečný scroll.

1) ADHD (Porucha pozornosti s hyperaktivitou)

Odborně jde o syndrom, za kterým stojí odchylky ve fungování centrální nervové soustavy, konkrétně nedostatek neurotransmiterů jako dopamin a noradrenalin. Tyto látky mají v mozku na starosti přenos signálů, které ti pomáhají se soustředit nebo brzdit impulzivní reakce.

Laicky řečeno: Představ si, že tvůj mozek je jako webový prohlížeč, ve kterém máš otevřených 50 oken najednou. Do toho v jednom hraje hudba, ve druhém vyskočila reklama a ty prostě nemůžeš najít to jedno okno, které zrovna potřebuješ k práci. Člověk s ADHD není nevychovaný nebo líný, jeho vnitřní motor prostě běží na vyšší obrátky a filtr na to, co je v tuhle vteřinu fakt důležité, občas stávkuje.

2) ADD (Porucha pozornosti bez hyperaktivity)

ADD je vlastně podskupina ADHD, kde ale chybí ta vnější hyperaktivita. Proto je mnohem těžší ji u dospělých poznat. Projevuje se hlavně vnitřním chaosem, zapomínáním detailů a potížemi s dotažením úkolů do konce.

Opět laicky řečeno: Je to takový tichý snílek. Zatímco u ADHD vidíme neposednost, ADD vypadá spíš jako chronické zapomínání a pomalejší flow. Je to, jako by ses snažila sledovat film, ale tvoje mysl neustále odbíhala k tomu, co budeš mít zítra k obědu nebo co jsi zapomněla nakoupit. Soustředění tam sice je, ale hrozně snadno uletí k jakémukoliv novému podnětu.

Venira insider: Často nám do zpráv nebo na zákaznickou linku píšete, že se cítíte v totální křeči, i když se vlastně nic zásadního neděje. Vaše hlava prostě jede na 200 %, myšlenky rotují v nekonečných smyčkách a vy se neumíte vypnout ani večer v posteli. Za nás je naprostým základem pro zklidnění rozbouřené mysli i těla hořčík. Ale pozor, není hořčík jako hořčík. My nedáme dopustit na magnesium bisglycinát. Je to šetrná chelátová forma, která se do těla vstřebává mnohem lépe než levné varianty z drogerie. Pomůže ti nastolit vnitřní chillout, podpoří tvoji psychiku a uvolní svalové napětí, které se při tomhle věčném multitaskingu v těle hromadí.

Jak poznat, že tvé soustředění potřebuje support?

Time management je nepřítel: Máš problém odhadnout, jak dlouho ti věci potrvají, a často nestíháš deadliny.
Prokrastinace level expert: Odkládáš i jednoduché úkoly, protože tě děsí proces jejich začátku.
Ztrácení věcí na denním pořádku: Telefon, peněženka nebo brýle mají v tvém životě tendenci se neustále přemísťovat.
Sociální únava: Konverzace s více lidmi tě extrémně vyčerpává, protože tvůj mozek nedokáže odfiltrovat hluk okolí.

Pokud máš pocit, že se v těchto řádcích nacházíš víc, než by ti bylo milé, neváhej se poradit s odborníkem - diagnóza u klinického psychologa může být pro dospělého člověka obrovskou úlevou a prvním krokem k tomu, jak svůj rychlý mozek konečně ovládnout.

NÁŠ TIP: Když máš pocit, že se v tomto digitálním šumu a nekonečném porovnávání se s ostatními ztrácíš a tvůj focus na vlastní cíle je na bodu mrazu, je super podpořit mysl guaranou - třeba tou v kapslích se zeleným čajem, které se snadno užívají a dodají ti čistou, stabilní energii bez následného crashe. Pomůže ti to udržet si bdělost a nenechat se tak snadno vtáhnout do spirály bezmyšlenkovitého scrollování, takže zvládneš den s přehledem a vnitřním klidem.

Digitální jungle: Jak nás ovládá FOMO, nomofobie a echo chamber efekt?

Naše telefony jsou sice branou do světa, ale také zdrojem specifických psychologických jevů, které nám umí v hlavě udělat nepořádek. Často si ani neuvědomujeme, jak moc nás online prostor a jeho algoritmy formují a jakou úzkost v nás mohou vyvolávat, když nejsme připojení.

3) FOMO (Fear of Missing Out)

Odborně jde o druh sociální úzkosti způsobený pocitem, že druzí lidé prožívají zajímavé a obohacující věci, zatímco ty o ně přicházíš. Tento fenomén se pojí s nutkavou potřebou být neustále ve spojení a kontrolovat sociální sítě, aby ti neunikla žádná novinka nebo příležitost.

Jak to poznat: Je to ten neodbytný a otravný pocit, že všichni tvoji známí jsou zrovna na té nejvíc epic párty roku, jí to nejlepší avokádové combo nebo zažívají životní dobrodružství, zatímco ty sedíš doma v teplákách u seriálu. Nutí tě to neustále refreshovat Instagram, i když tě to vlastně vnitřně stresuje a vyvolává v tobě pocit, že tvůj život není dostatečně aktivní.

4) Nomofobie (No Mobile Phobia)

Tento termín označuje patologický strach z toho, že budeš bez svého mobilního telefonu, dojde ti baterka nebo ztratíš signál. Jde o novodobou fobii a velký stresor 21. století, který může postihovat až polovinu uživatelů smartphonů.

Máš to taky? Je to ten nepříjemný panický pocit, kdy sáhneš do kapsy a nahmatáš prázdno, protože jsi mobil nechala na nabíječce doma. Máš pocit, že jsi bez něj nekompletní, odříznutá od kyslíku a že se ti bez spojení se světem zhroutí vesmír. Tahle závislost dokonce fyzicky mění to, jak tvůj mozek funguje, a vyvolává v tobě tzv. fantomové vibrace, kdy máš pocit, že ti telefon v kapse vibruje, i když se to neděje.

5) Echo chamber efekt (Komnata ozvěn)

V online prostředí jde o jev, kdy tě algoritmy sociálních sítí obklopují pouze lidmi a informacemi, které potvrzují tvoje stávající názory a postoje. Tím se uzavíráš do jakési informační bubliny, kde jsou odlišné pohledy na svět potlačovány nebo rovnou vylučovány.

A to je trochu problém. Představ si, že jsi v místnosti, kde ti všichni neustále přikyvují a opakují přesně to, co si myslíš. Je to sice hrozně pohodlné, protože nemusíš nic vysvětlovat nebo obhajovat, ale výsledkem je, že postupně ztrácíš schopnost kriticky myslet a chápat lidi, kteří to vidí jinak. Jsi prostě v bublině, kde se tvoje vlastní myšlenky vrací zpátky jako ozvěna a ty pak nabýváš falešného dojmu, že tvůj pohled je ten jediný správný. Dávej si tedy pozor na to, koho a co sleduješ.

NÁŠ TIP: Dává ti soustředění zabrat? Není nic jednoduššího než sáhnout po osvědčené klasice, kterou už zná snad úplně každý. Královna soustředění a mentální pohody ashwagandha KSM-66®.

Jak si v digitálním světě udržet zdravý mindset?

Nastav si časové zámky: Většina telefonů už umí omezit čas strávený na konkrétních aplikacích - 30 minut denně na sítích dokáže výrazně snížit úroveň úzkosti a FOMO.
Trénuj mindfulness: Zkus se při jídle nebo cestě v MHD plně soustředit na přítomný okamžik a nevytahovat mobil hned, jakmile se objeví vteřina nudy.
Vědomě vyhledávej jiné názory: Jednou za čas si přečti článek nebo sleduj někoho, s kým zásadně nesouhlasíš, abys praskla svou bublinu (komnatu) ozvěn.
Digitální detox před spaním: Alespoň hodinu před spaním dej telefon do jiné místnosti, aby tvůj mozek měl šanci se uklidnit a připravit na kvalitní spánek.

Digitální svět je past: Pozor na doomscrolling a ortorexii

Někdy i věci, které začínají úplně nevinně - třeba snaha mít neustále přehled o dění ve světě nebo jíst víc „fresh a zdravě“, protože to tak na IG dělá každý - mohou nenápadně sklouznout do chování, které naši psychiku spíš vyčerpává než podporuje. V online světě, kde se na nás valí jedna katastrofa za druhou a zároveň jsme zahlceni přemotivovanými radami, jak být ještě víc fit a zdravý, je zkrátka past, ve které se snadno ztratíme.

6) Doomscrolling

Odborně jde o kompulzivní konzumaci negativních zpráv na internetu a sociálních sítích, což je často považováno za formu závislosti na internetu. Tento jev úzce souvisí s tzv. negativním zkreslením (negativity bias), kdy náš mozek přikládá špatným zprávám mnohem větší váhu než těm dobrým. Výzkumy navíc ukazují, že při doomscrollingu se v našem mozku (konkrétně v oblasti inferior frontal gyrus) může doslova vypnout „filtr na špatné zprávy“, což vede k pocitům úzkosti, stresu a izolace.

Jak tomu rozumět: Je to jako by ses stala detektivem v hororovém filmu, který nemůže přestat hledat další a další děsivé stopy, i když už se strachy klepe. Tvůj mozek si myslí, že tě informovanost chrání, ale ve skutečnosti tě jen drží v nekonečné spirále zkázy, která ti bere klid a energii.

7) Ortorexie (Orthorexia nervosa)

Ačkoliv zatím není oficiálně klasifikována jako samostatná diagnóza, řadí se mezi závažné psychické poruchy příjmu potravy. Jde o patologickou posedlost zdravou výživou a biologicky čistými potravinami. Člověk s ortorexií neřeší množství jídla, ale jeho extrémní kvalitu, původ a čistotu, přičemž seznam „povolených“ potravin se neustále zužuje.

Přibližme si to: Z jídla se stane náboženství a z tvé kuchyně přísně střežená laboratoř. Místo radosti z oběda s kámoškami cítíš paniku, jestli ta zelenina nebyla hnojená něčím špatným. Je to stav, kdy tě tvá snaha o zdraví paradoxně začne psychicky i fyzicky vyčerpávat.

Venira insider: Trápí tě doomscrolling nebo ti mozek nedá spát? My v takových chvílích sázíme na náš relax komplex | spánek + stop stress ve formě jahodového drinku. Obsahuje bylinky jako levanduli, meduňku a kozlík, které v kombinaci s hořčíkem dají tvé nervové soustavě jasný signál, že je čas vypnout tenhle digitální šum a v klidu regenerovat.

Varovné signály, že je toho na tvou hlavu moc:

Neschopnost odložit telefon, i když tě zprávy vnitřně děsí a bolí tě z nich žaludek.
Extrémní výčitky svědomí, pokud sníš něco, co neodpovídá tvým přísným pravidlům čistého stravování.
Sociální izolace - začínáš se vyhýbat akcím, protože nemáš kontrolu nad tím, co se tam bude podávat k jídlu.
Fyzické projevy stresu - bušení srdce, třes nebo pocení v momentě, kdy nemáš přístup k informacím nebo svému jídlu.

Cesta k vnitřní rovnováze začíná laskavostí k sobě samé. Pro celkovou harmonii a lepší adaptaci na stres je skvělá reishi - vitální houba, která tvému tělu pomůže lépe zvládat psychickou zátěž moderní doby. A když už dostaneš chuť na něco dobrého, zkus to dělat vědomě a bez tlaku na dokonalost. Třeba s naší deluxe granolou s příchutí borůvkového cheescaku, která sice chutná jako hříšný dezert, ale složením je to poctivá dobrota, kterou si můžeš užít v rámci zdravého mindsetu úplně v pohodě a s čistou hlavou.

Pokud máš pocit, že tvůj vztah k jídlu nebo potřeba kontroly nad informacemi začíná ovlivňovat tvé zdraví nebo vztahy, neboj se vyhledat pomoc terapeuta. Prvním krokem k uzdravení je vždy přiznání, že na to nemusíš být sama.

Psychika a kalorie: Začarovaný kruh?

V dnešní době, které vládne kult dokonalých těl, nablýskaných filtrů na Instagramu a neustálého srovnávání, je čím dál těžší udržet si zdravý vztah k jídlu i k vlastnímu obrazu v zrcadle. Psychické poruchy příjmu potravy (PPP) patří mezi nejzávažnější a nejkomplexnější onemocnění, která zdaleka nejsou jen o dietách. Jde o hluboký vnitřní boj, kde jídlo slouží jako nástroj pro zvládání emocí, stresu nebo potřeby kontroly. A toto bude také naším posledním bodem dnešního článku.

8) Nejznámější poruchy příjmu potravy

Mentální anorexie (Anorexia nervosa): Odborně jde o poruchu charakterizovanou úmyslným snižováním váhy, extrémním strachem z tloušťky a narušeným vnímáním vlastního těla. Člověk často využívá drastické omezování jídla, nadměrné cvičení nebo přípravky na odvodnění.
Mentální bulimie (Bulimia nervosa): Tato porucha je typická cykly nekontrolovaného přejídání, které střídá snaha se jídla zbavit – nejčastěji zvracením, hladověním nebo užíváním laxativ. Na rozdíl od anorexie nemusí být na první pohled patrná, protože váha se může pohybovat v normě.
Psychogenní přejídání: Jedná se o záchvaty jezení velkého množství jídla v krátkém čase, aniž by tělo pociťovalo fyzický hlad. Po epizodě nepřichází zvracení, ale obrovské psychické utrpení a výčitky.

Venira insider: Co nás učí vaše příběhy? Víme, že cesta k vnitřní harmonii není přímka a občas se každá z nás cítí pod tlakem okolí. Často nám píšete, že hledáte cestu, jak jíst víc vědomě a bez stresu. Za nás je prvním krokem laskavost k sobě samé. Pro celkovou výživu těla je super zařadit beauty whey protein s kolagenem, který zajistí tělu dostatečný příjem bílkovin, které jsou nezbytné pro zdravé fungování celého organismu!

Důležité varování: Pokud máš pocit, že jídlo začíná ovládat tvůj život, nebo si všímáš varovných signálů u své kámošky, nebuď na to sama. PPP jsou vážné psychické poruchy a prvním a nejodvážnějším krokem je konzultace s odborníkem - lékařem nebo psychoterapeutem. Existují skvělé organizace jako třeba anabell.cz, které ti podají pomocnou ruku.

Checklist pro tvou vnitřní pohodu:

Sociální sítě s filtrem: Sleduj profily, které tě inspirují, ne ty, které v tobě vyvolávají pocit nedostatečnosti.
Poslouchej své tělo: Nauč se rozeznávat skutečný hlad od toho emočního.
Mluv o tom: Sdílení pocitů s blízkými nebo odborníkem je obrovská úleva.
Dopřej si spánek: Kvalitní regenerace v noci snižuje hladinu stresového kortizolu, který často spouští chutě nebo úzkosti.

Stačí se jen občas v tom digitálním shonu zastavit, zhluboka nadechnout a nenechat psychické poruchy moderního světa, aby ti braly tvůj vnitřní klid a radost z každého dne - my ve Veniře jsme v tom totiž s tebou!

Často se ptáte

Jaké jsou nejčastější poruchy moderní doby? Mezi nejčastější patří ADHD, ADD, FOMO, doomscrolling, nomofobie, ortorexie a poruchy příjmu potravy.
Proč se dnes tolik mluví o ADHD a ADD? Ne proto, že by jich bylo výrazně víc, ale protože dnešní prostředí plné podnětů zhoršuje soustředění a zároveň se zlepšila diagnostika.
Co je doomscrolling a proč je nebezpečný? Doomscrolling je nutkavé sledování negativních zpráv, které zvyšuje úzkost, stres a pocit bezmoci.
Co znamená FOMO? FOMO (Fear of Missing Out) je úzkost z toho, že o něco přicházíš, což vede k neustálému kontrolování sociálních sítí.
Jak poznám, že už je toho na mou psychiku moc? Signálem je únava, úzkost, neschopnost vypnout, přetížení informacemi nebo ztráta radosti z běžných věcí.
Jak si udržet psychickou pohodu v digitální době? Pomáhá omezit čas na sítích, nastavit si hranice, pečovat o spánek, tělo i vztah k sobě a pravidelně „vypínat“ od online světa.

Psychika

8 poruch moderní doby: ADHD, ADD, doomscrolling, PPP, FOMO. Znáš je všechny?

Co se v článku dozvíš?

Proč jsou psychické poruchy jako ADHD a ADD čím dál častějším tématem?

1) ADHD (Porucha pozornosti s hyperaktivitou)

2) ADD (Porucha pozornosti bez hyperaktivity)